Často kladené otázky (3. část)
Stavebním pozemkem se obvykle rozumí pozemek k jehož hranicím jsou dovedeny inženýrské sítě, a tedy elektřina, vodovod a kanalizace. I když jde o tzv. „zasíťovaný pozemek“, nemusí se však nutně jednat o stavební pozemek. Pozemek musí být určen k výstavbě, a to územním nebo regulačním plánem.
Vlastníte pozemek nebo se rozhodujete pro jeho koupi? Chtěli byste na něm stavět? V každém z případů není na škodu vyznat se v tom, kdy jde o pozemek stavební a kdy zas mluvíme o nestavebních pozemku. A dá se na nestavebních pozemku vůbec stavět?
V tomto případě vám může pomoci aktuální územní plán obce, který definuje, pro jaký účel může být pozemek využívan. Nahlédnutí do územního plánu obce vám také pomůže zjistit účel pozemku a také, zda se pozemek nachází v ochranném pásmu, jak velkou část plochy můžete zastavět, jak daleko od hranice pozemku můžete stavět, ale i jako je řešeno napojení sítí.
„Stavební“ pozemek nemusí být vždy stavebním
Ze zdánlivě stavebního pozemku se však může stát pozemek nestavební. Může jít například o případ věcných břemen či ochranných pásem. V tomto případě je vhodné ověřit existenci sítí a požádat správce sítí o vyjádření, zda plánovaná stavba není v rozporu se sítěmi a kde v zemi jsou přesně vedeny. V rámci vyjádření by vás správci měli informovat i o dodržení ochranných pásem, pokud se nějaké na daný pozemek vztahují. Druhým aspektem, který může způsobit, že se ze stavebního pozemku stane nestavebních je tvar. Může se stát, že pokud má pozemek netypický tvar, při dodržení maximální zastavitelnosti pozemku a vzdáleností odstupů se rozloha plánované stavby značně omezí a bude možné postavit stavbu jen o velmi malých rozměrech.
Co říká stavební zákon?
Nestavebních pozemkem se rozumí pozemek mimo obecní zástavbu. Může jít například o pozemek, který je podle územního plánu obce určený pro zemědělské účely, případně jiné účely. Také, podle stavebního zákona, nezastavitelný pozemek je pozemek, „jenž nelze zastavenou na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání a v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0, 5 ha. Stavební zákon vychází ze základního principu, kterým je územní plánování a vzhledem k tomu není možné postavit kdekoliv cokoliv. Všechny stavby musí korespondovat s územní plánovací dokumentací.
Stavební zákon v § 18 odst. 5 stanoví, že až na výjimky se v nezastavěném území stavět nesmí. Povolené jsou pouze stavby, které svým charakterem a účelem souvisejí s ochranou a péčí o přírodu a krajinu, jakými jsou například stavby pro lesnictví, vodní hospodářství či těžbu nerostů.
Samotný pojem „stavba“ je ve stavebním zákoně v § 2 odst. 3 definován jako všechna díla, které vznikají stavební nebo montážní technologií. Za stavbu se považuje i „výrobek plnící funkci stavby“, pod čímž si můžeme představit cokoliv obytné, co vznikne jako hotový produkt a na pozemek se přiveze. Jde tedy i o případ montovaných zahradních domků, chatek či nepojízdných karavanů. Na nestavebních pozemku tedy není možné stavět ani drobné doplňkové stavby, jakými jsou chatky či garáže.
Je možné na nestavebních pozemku něco stavět?
Pokud na pozemku, který není určen pro výstavbu, chcete mít nějaké zázemí pro občasnou rekreaci, nesmí jít o stavbu. Řešení by v tomto případě mohlo spočívat v mobilitě – například obytný mobilní přívěs či karavan, který můžete jednoduše připojit k automobilu a kdykoliv odtáhnout. V tomto případě se nebude jednat o stavbu a ani o výrobek plnící funkci stavby. Určitě se však vyhněte realizací doplňkových stavebních prvků k mobilnímu přívěsu či karavanu, jakými jsou například betonová terasa či WC se spodní terénní úpravou.
Pokud vlastníte pozemek, na kterém se stavět nemůže a chtěli byste na něm mít alespoň nějaké zázemí, dočasné zaparkování mobilního přívěsu či karavanu by mohl být řešením. V každém případě je vhodné obrátit se na příslušný úřad a informovat se o vašem konkrétním případě a možnostech (ne) realizace stavby či případné změny účelu pozemku.
